Někdy mi připadá zbytečné vůbec se ráno probudit, když stejně přijde další den, ve kterém se naštvu, budu nadávat, potkávat protivné lidi a chodit jen se sklopenou hlavou...
Někdy mi přijde zbytečné vůbec se usmívat, proč, když se ostatní jen blbě dívají...
Někdy mi přijde zbytečné se modlit, když nám stejně Bůh nedá to, co chceme...
Někdy mi přijde zbytečné čekat na správný okamžik, když jde všechno pokazit hned...
Někdy mi přijde zbytečné běžet, když můžu stát...
Někdy mi přijde zbytečné žít, když člověk, pro kterého žiju, stále utíká pryč...
...ale pak vždycky přijde Slunce do duše, které změní všechny tyto myšlenky...
Je krásné se ráno probudit do nového dne, vždyť může být nejkrásnějším v životě, můžu se radovat a být šťastná, potkávat lidi, co mám ráda a vidět je...
Je krásné se na někoho usmát a přijmout úsměv zase zpátky...
Je krásné se modlit a přijímat Boží vůli, i když je to těžké...
Je krásné počkat na správný okamžik, abychom si nepokazili svůj život...
Je krásné běžet, dokud naše nohy můžou...
Je krásné žít a milovat člověka nezjištně, protože i když má pro něho Bůh jiné plány, je součástí našeho "já"...
Na svět se jde vždycky dívat dvěma pohledy!! Je na Vás, který to bude právě dnes!!! :)
to je krásný...:) díky!!! :)
Je krásné počkat na správný okamžik, abychom si nepokazili svůj život...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.